Chci pomoci týraným dětem najít cestu z pekla

by editorwebu
2 roky ago
0 Views

… protože některé děti bohužel prožijí víc, než mohou unést. Ozvat se není snadné, je však potřeba, aby dítě vědělo, kam se může obrátit a kde najde pomoc. Psychologové a terapeuti se věnují dětem týraným, sexuálně zneužívaným, zanedbávaným i ohroženým domácím násilím a pomáhají jim na cestě zpátky ke spokojenému dětství.

„Když od nás táta odešel, bylo to těžké. Máma pořád brečela. Pak začala chodit domů pozdě a někdy nepřišla vůbec,“ vypráví čtrnáctiletá Petra. „Jednou jsem po sobě zapomněla uklidit talíř. Za trest jsem měla vydrhnout kuchyň, podklouzla mi noha a shodila jsem skleničku na zem. Střepy se rozlétly po celé kuchyni. Matka vybouchla a dala mi facku, upadla jsem a cítila, jak se mi střepy zaryly do ruky. Ani jsem nedokázala plakat, když do mě kopala. Nechala mě v kuchyni a odešla s bouchnutím dveří. Věděla jsem, že se vrátí až v noci, opilá. Opláchla jsem se a opatrně vytáhla střepy z ruky. Už jsem byla zvyklá, bolest se mnou nic nedělala, horší bylo to peklo uvnitř mě.

Vzpomněla jsem si na obrázky, které jsem viděla na Facebooku. Prý když má někdo podobný problém, může zavolat nebo přijít do Dětského krizového centra. Nutně jsem se potřebovala někomu svěřit. Našla jsem si na internetu, že tam v úterý, ve středu a čtvrtek odpoledne můžu zajít úplně sama, bez rodičů a bez objednání. Když jsem dole zvonila, měla jsem pocit, že nemůžu dýchat. Ale nahoře na mě čekala moc příjemná paní a v tu chvíli jsem se zlomila a dokázala jen brečet. Začala mě uklidňovat a já jsem cítila bezpečí a pochopení. Postupně jsem dokázala říct, co se stalo. Cítila jsem úlevu a hlavně poprvé pochopení od někoho, kdo mě poslouchá a koho zajímám. Nebyla jsem na své trápení sama.“

Společně pohneme Prahou a pomůžeme dětem prolomit bludný kruh trápení!